Dětská jóga.
Cvičení jógy přináší dětem radost, pohyb, pocit svobody a sebevědomí. Jóga dětem pomáhá lépe vnímat své tělo a respektovat sebe i své okolí v nesoutěživém prostředí. Jóga učí harmonii. Živé děti zklidní, málo aktivní povzbudí k činnosti. Naučí děti odpočívat, rozvíjet jejich fantazii a pomáhat čelit stresovým situacím. Cvičením se děti mohou nenásilnou a zábavnou formou naučit zacházet správně a ohleduplně se svým tělem.
Lekce jógy pro děti jsou naprosto odlišné od těch pro dospělé. V systému dětské jógy je cílem nastolení rovnováhy mezi spontánním chováním dětí se strukturou dané cvičební hodiny. Děti se učí naslouchat druhým a zároveň vyjadřují své názory a pocity, učí se poznávat své tělo a respektovat své individuální hranice. Dětská jógy by měla být primárně zábavou a přinášet radost cvičitelům i dětem.
Co je to jóga?
Slovo jóga pochází ze sanskrtského slova judž, což znamená sjednocení, spojení. Tento pojem může být chápán jako spojení fyzického těla a psychiky v harmonický celek. Nastolení rovnováhy ve svém důsledku vede k lepšímu soužití se sebou samým, svým okolím, ale i s přírodou.
Jóga je komplexní systém pokrývající vše od životosprávy přes hygienu, nácvik tělesných poloh, dechových cvičení až po techniky pro zlepšení koncentrace a meditační techniky. V západní kultuře je zájem orientován převážně na dosažení tělesného a duševního zdraví. Proto je uplatňováno spíše fyzické cvičení, ale ve svém důsledku i tento přístup je díky propracovanému systému ásán (pozic) účinný nejen po stránce fyzické, ale nesporný je i vliv na duševní stránku člověka.
Přístupů a cest k józe je mnoho, vždy je však cílem jógová praxe:
• Nastolení rovnováhy
• Lepší porozumění svému tělu a jeho signálům
• Zlepšení fyzické a psychické odolnosti
• Zlepšení koncentrace
• Schopnost správně dýchat
• Sebedůvěra…
Slovo dětského neurologa.
Jógové cvičení je zaměřeno především na svaly, které drží páteř. Proto má jóga své místo i význam u dětí, u kterých se držení těla teprve vytváří. Existuje řada studií, které potvrzují kladný vliv jógy nejen na zdraví z hlediska fyziologie:
• Stabilizace autonomního nervového systému
• Harmonizace krevního oběhu
• Zdokonalení rovnováhy a koordinace pohybu
• Úprava dechových zvyklostí, což má za následek zlepšení plicní ventilace i lepší psychickou odolnost
• Náprava postavení páteře
• Zlepšení střevní peristaltiky
• Zlepšení spánku, což ovlivňuje: celkovou psychickou pohodu, tělesnou zdatnost, obranyschopnost organismu, pozornost a paměť, odolnost prosti stresu…
Cvičení jógy považujeme za vhodné pro všechny děti. Zdravým dětem pomůže upevnit dobré pohybové návyky, oslabeným zlepší a odstraní drobné tělesné a psychické nevyváženosti.
Historie jógy.
Jóga vznikla v Indii, kde vyšla z kulturní tradice a byla popsána jako systém filozofie v nejstarších pramenech tzv. upanišadách a védách. Do západního světa byla jóga šířena z východu zejména především tzv. hathajógou (HA – slunce, THA – měsíc).
První příručku o józe napsal před tisíci lety autor jménem Patanžalí. Text nesl název Jógasútra a autor v něm popisoval jógu jako „zastavení pohybu mysli“ . Dnes je častěji používán termín „zklidnění mysli“ a tím je myšleno zaměření mysli k danému předmětu a udržení pozornosti tímto směrem.
Lidé ze západního světa si většinou pod pojmem jóga představí krkolomné pozice, kterých „je třeba dosáhnout“. Tím však vnášejí další disciplínu a tlak do svého života.
Síla přítomného okamžiku je dána tím, jak začneme své tělo vnímat a poznávat. Pomalým pohybem v souladu s dechem přivádíme mysl právě k přítomnému okamžiku. Nastává uvolnění, člověk je schopen se lépe koncentrovat. Tento efekt je jedním z důležitých pozitivních účinků praktikování jógy pro děti- vedle aspektů zdravotních, terapeutických, sociálních a psychologických.