ZDRAVÍ – LÁSKA – JÓGA
Motto týdne:

Dnešní generace je tak zaneprázdněná dokazováním, že ženy můžou dělat všechno, co dělají muži…že ženy tím ztrácí svoji jedinečnost.

Žena nebyla stvořena k tomu, aby uměla všechno, co umí muž. Byla stvořena k tomu, aby uměla všechno, co muž neumí.

 

….kéž jsou všechny bytosti této planety šťastny….

 

Nezapomínejte si naplňovat život tím, co máte rádi. Dívejte se na oblíbené filmy, poslouchejte oblíbenou hudbu, noste svetr, který máte nejraději a vařte si svůj nejmilejší čaj. Obklopte se milými věcmi a milujte každou chvilku svého života…

Archiv pro den: 16.3.2016

Jak se vyrábí emoční kastrát…

Citlivý chlap. Co Vás napadne jako první, když tyhle slova vidíte nebo uslyšíte? Co si o daném chlapovi pomyslíte, když se dozvíte, že je citlivý? Mnozí nic hezkého, napadne je slaboch a chudák, který to nikam nedotáhne. Proč?

Celá naše společnost vytváří kult necitlivého muže – emočního kastráta. Kult výkonnosti, kde na city a citlivost u chlapů není čas. Je tu přece tolik důležitějších věcí, kterých musí dosáhnout a kde city jen překáží. Skvělé známky, skvělé vzdělání, skvělá práce a mzda, skvělá postava – prostě jen ty nejlepší výsledky a výkony.

Jak to celé vzniká?

Když se procházím nebo cestuji po Čechách, až moc často jsem svědkem jevu, který malé chlapce nenápadně, ale nemilosrdně kastruje. Kastruje jejich schopnost prožívat a být ve spojení sám se sebou. Kastruje jejich schopnost být přímý, otevřený a milující. Kastruje jejich schopnost se otevřeně beze strachu projevovat. Zbavuje je jejich mužské síly a zasévá do nich mindráky.

Ukázněné maminky a tatínkové, babičky a dědečkové cíleně utlumují (rozumějte vychovávají) projevy svých synků a snad ani netuší, jaké peklo jim tím připravují. Klučina v parku běhá a radostně pokřikuje. Reakce? Uklidni se a nech toho. Klučina nesouhlasí nebo se vzteká? Uklidni se a nech toho. Klučina brečí? Uklidni se a nech toho. Klučina je hlasitější než si rodiče usmyslí? Uklidni se a nech toho. Buď poslušný a hodný.

Musím se změnit, jinak mě nepřijmou

Jak si to hoch interpretuje? Nemohu si dovolit být přirozený a svobodně se projevovat. Takhle nejsem a nebudu přijatý. Musím se změnit a přijatý budu. A tak to udělá. Uklidní se a nechá toho. Následky jsou devastující.

Výsledek? Chybějící sebeláska, odmítnutí sebe sama a svých citů, malá sebedůvěra a sebevědomí, pocit nedostatečnosti, deprese a úzkosti. Z kluků vyrůstají uzavření chlapi bez bohatého vnitřního prožívání. Chlapi odříznutí sami od sebe, chladní k sobě i k ostatním. Chlapi navyklí na bezmoc a omezený život. Chlapi zvyklí se neprojevovat. Sebekritičtí chlapi plní nejistoty a pochyb. Bojácní chlapi bez koulí a bez srdce.

Jak se Honza osvobodil

Stejný příběh jako u Honzy. Honza byl velmi milý a úspěšný klient, kterému jsem pomohl odbourat blok při seznamování a posílit sebevědomí. Pamatuji si, jak za mnou přišel na začátku spolupráce, usadil se na křeslo a omluvil se –  začal si mazat ukazováček a palec mastičkou. Nedalo mi to a zeptal jsem se, co se stalo. Honza bez mrknutí oka začal líčit, jak se spálil o hrnec, když cedil vařící těstoviny. Prostě chytl hrnec do ruky a držel, dokud nebylo vše hotovo.

Proč hrnec nepoložil, když ho to začalo bolet a pálit? Zadíval se na mě s lehce nechápavým výrazem a řekl mi památnou větu – no přece to vydržím, ne? Ještě chvíli jsme se o tom bavili, než si Honza uvědomil, jak moc necitlivý k sobě je – nejen při vaření. V osobním i pracovním životě. Jak moc je v životě zvyklý to nepříjemné vydržet, i když je to zcela zbytečné. Jako malý kluk se naučil sám sebe potlačovat tak dokonale, že i pitomé špagety byly důležitější než on.

Když pukne brnění, začíná život

Když si to uvědomil, rozbrečel se. Byl to pláč velké úlevy, úplně jsem cítil jak v něm puklo velké omezující brnění a v podobě slz ho opouštělo. Začal ze sebe vypouštět to, co v něm bylo po léta pečlivě udusáno. Co následovalo, byl velký osobní přerod, cesta k sobě, cesta k vnitřnímu chlapovi, bojovníkovi.

Počátek objevování svojí přirozenosti, objevování svobody a vlastní síly. Byla radost celý proces sledovat a být mu nápomocen. Jako zázrakem bylo najednou lehké kráčet světem s otevřeným hledím. Beze strachu a pochyb sám o sobě. Otevřel se světu a ženy se otevřely jemu.

V ulitě Vás štěstí nepotká

Jak jste spokojeni se svým prožíváním, otevřeností a autenticitou Vy? Pokud ne – vylezte z ulity a změňte to. Honza se vydal na cestu, na kterou by se měl vydat každý chlap, který se chce osvobodit od omezujících bloků. Každý, kdo chce být nejen bojovník, ale i milovník. Každý, kdo se chce přestat vědomě či podvědomě potlačovat. Každý, kdo si chce dovolit cítit sám sebe, cítit svou ženu i děti, cítit a vnímat svět jako jedno velké pulzující místo plné života a radosti. Každý, kdo chce v sobě cítit tu hřejivou sílu, která slouží nejen jemu, ale i blízkým. Každý, kdo chce žít naplno, ne pouze přežívat.

Síla myšlení…

Zkuste na čas nechat věci, ať se stanou.
Nemluvte Vesmíru do jeho práce a odolejte pokušení o něco se snažit a vyvíjet tlak.
Vyberte si oblast života, kde se vám „nedaří“ a zkuste k ní přistoupit jinak.
Přijměte to, co je tak, jak to je.
Žádný spěch, žádná netrpělivost, žádná síla a žádný boj.
Prostě to udělejte jinak, než jste zvyklí.
Jen pozorujte, klidně dýchejte a nesnažte se vyvíjet přehnanou aktivitu.
Nechte se unášet proudem, tak jako plachetnice na vlnách.
Nemáte co ztratit – pokud jste vystříleli všechny náboje a stejně se nic nezměnilo, akorát to držíte
křečovitě „pod krkem“.
Nechte prostor Vesmíru – svému Zdroji, aby vše udělal za vás.
Udělá to nejlépe a tak, jak to má být.
Pusťte ruce z volantu a nechte to svému osudu.
Nebojte se – vše se srovná podle toho nejlepšího scénáře, který ani nemusíte znát. Vaše snaha je
kontraproduktivní a Vesmír jen čeká, až se vyčerpáte.
Potom stejně nastolí to, co má být.
Nechte věci proběhnout, uvolněte se a dejte si další kávu.
Udělejte to prostě jednou jinak – vypněte vaši snahu něco změnit a pozorujte jen, co se stane.
Tam, kde obvykle argumentujete, se ztište a nic neříkejte.
Tam, kde obvykle tlačíte, povolte stisk.
Tam, kde kontrolujete, přestaňte s tím a nechte to být.
Tam, kde plánujete, hoďte vaše plány do koše.
Znáte to pořekadlo: Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech“.
Prostě to udělejte jinak.
Vnější sílu nahraďte vnitřní silou, která je mnohokrát větší.
Tak začne pozvolná transformace vašeho života.
Tak získáte zpět radost a chuť žít.
Tak se budete více bavit, protože budete vědět, že to Vesmír za vás zařídí.

J. Dušek

Březen 2016
Po Út St Čt So Ne
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031