ZDRAVÍ – LÁSKA – JÓGA
Motto týdne:

Dnešní generace je tak zaneprázdněná dokazováním, že ženy můžou dělat všechno, co dělají muži…že ženy tím ztrácí svoji jedinečnost.

Žena nebyla stvořena k tomu, aby uměla všechno, co umí muž. Byla stvořena k tomu, aby uměla všechno, co muž neumí.

 

….kéž jsou všechny bytosti této planety šťastny….

 

Nezapomínejte si naplňovat život tím, co máte rádi. Dívejte se na oblíbené filmy, poslouchejte oblíbenou hudbu, noste svetr, který máte nejraději a vařte si svůj nejmilejší čaj. Obklopte se milými věcmi a milujte každou chvilku svého života…

Než podvedeš aneb 5 důvodů, které vedou k ženskému NIC…

Než to uděláš, uvědom si, že to nevrátíš. NIC nevrátíš. Hlavně to ženské NIC už nezměníš.
Když jsem byl malý, přál jsem si být ještě menší. Měřit asi šest mikrometrů. Tak maličké jsou perikaryony, buňky kůry mozečku. Chtěl jsem zkrátka vidět do ženského mozku – abych zjistil, čím lze ženu získat i ztratit.

Tím pidineuronem jsem se nikdy nestal, přesto jsem díky chybám, které jsem udělal, něco přece pochopil: Co vlastně ženy od vztahu chtějí. Jak snadné je ženy získat i ztratit.

FirstClass.cz čtou z 54 % muži. Mnohem více než ženy se mi soukromě svěřují. Mnohem méně než ženy veřejně komentují. Takoví jsou prostě muži. Potřebují pomoci, ale neradi to dávají najevo. Chtějí působit silně, uprostřed velkých davů na stadionech, náměstích, ale uvnitř mnohdy tápou. Hledají vlastní, ne davovou cestu štěstí.

Často věří, že velikost jejich osobnosti zvedne TO ŠPATNÉ, co provedou. Odmalička si tedy zvyšují sebevědomí tím, že někomu ublíží. Věří, že v tom je moc a síla. Jenže není. Ve skutečnosti je to projev slabosti. Muži rádi ublíží a pak přijdou s omluvou. V jejich světě to tak jde. Ale v ženském ne.

Už ve své knize 250 zákonů lásky píšu, že ženy v jedné chvíli druhé šance dávat přestanou. Je to strašlivá chvíle, kterou žádnému muži nepřeji. Zapadnou za Vámi dveře, které nemají kliku, zámek, už se nedá podstrčit lístek s omluvou, plocha je polstrovaná, takže můžete bušit a nevydá jediný zvuk. Za těmi dveřmi je už pouhé NIC.

Tam, kde je NIC

NIC. Žádná cesta zpátky.
NIC. Žádná cesta zpátky.

Nikdy jsem se nebál chvil, kdy se s partnerkou hádáme. Děsivě jsem se bál chvíle, kdy se hádat přestane. Chvíle, kdy už z jejího pohledu nebude nic, o co by se stálo za to pohádat…

Je to hranice, za kterou přestane:

– usilovat o Vaši pozornost,

– bojovat o Vás,

– odpovídat na Vaše zprávy,

– snažit se udržet konverzaci,

– žárlit,

– flirtovat s ostatními, jen abyste Vy žárlil,

– nahlížet Vám do mobilu,

– zajímat se o to, zda se zajímáte o ni,

– snažit se, abyste ji miloval.

To všechno přestane dělat proto, že zjistí, že si zaslouží někoho lepšího.

To nejhorší ovšem teprve přijde. Karta se otočí. Změní se vítr.

Začne Vám chybět – jak ona, tak její péče, tak její láska. Ztratíte ji navždy – jako pampelišku, jejíž chmýří se neuváženým fouknutím rozletí pryč.

Dobře Vám radím: Pokud svou partnerku milujete, dejte jí to vědět, než ji ztratíte.

 

Co nechce žádný muž

Můj kamarád, ještě mládě, podvedl. Zaplatil, a je to dobře pro jeho rozvoj, dvojnásobnou ztrátou. Ztratil nejprve ji a následně sebe – v procesu uvědomění, že ji miluje vlastně více než sebe.

To ráno se vzbudil a zjistil, jak perfektní byla. Zatímco ona se ve stejné chvíli probudila vedle muže, který to, že je perfektní, věděl vždycky.

Plakal přede mnou. Nedokázal mluvit. Já jsem mu o beze slov rozuměl. Pláč je totiž způsob, kterým oči mluví, když ústa nemohou vypovědět, jak moc zlomené je srdce.

Cítil, jak strašné je mít někoho navždy v mysli, a přitom ho nikdy nemoci obejmout pažemi. Prožíval skoro totéž, jako když zemře někdo blízký. S tou výjimkou, že tohle je horší. Věděl, že blízkého nechal odejít sám.

Co vlastně ženy chtějí

Dlouhé roky jsem přemýšlel o té hranici, za kterou už je NIC. Muži rádi říkají, že jsou ženy náročné a zlatokopky. Ve skutečnosti ženy chtějí pouze někoho, kdo bude mít strach, že je ztratí.

Ženy od začátku sledují způsob mužského přemýšlení a přístupu k životu. V předstihu poznají, který muž je podvede. Vidí totiž, který muž věnuje obecně více pozornosti tomu, co mu chybí, než tomu, co má. (Psal jsem o tom v článku Hry s ohněm ve vztahu aneb Poč obětujeme 90 za 10.)

Ženy dobře vědí, že láska jako taková nikdy nebolí. Lhaní, podvádění a ubližování druhými lidmi je to, co bolí. A ony takové nechtějí kolem sebe. Nechtějí je u svých dětí. Vyzrálá žena nikdy nepotřebuje někoho, kdo nepotřebuje ji.

Dříve, než partnerku, v horším případě matku svých dětí, podrazíte a než budete marnit čas vymýšlením omluvy, přemýšlejte nejen o tom, O CO můžete přijít, ale také PROČ o to přijdete. S tím PROTOŽE se totiž budete muset naučit žít.

A jak říká Rochefoucauld, s tím, čeho se na nás dopustili druzí, se už nějak vyrovnáme; horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.

Jakých 5 důvodů tedy vede k ženskému NIC?

1. důvod: Nestěžuj si, když ztratíš něco, o co jsi nebyl ochoten bojovat

Ženy jsou více spjaté s přírodou než muži. Využívají tedy přírodní zákony a tresty.

V přírodě platí, že čeho si nevážíme, to nám je odebráno. Neuvědomujeme-li si v zápalu práce hodnotu zdraví, prostě o něj přijdeme. Život to dělá v dobrém úmyslu, aby nás naučil vážit si toho, co máme, ještě když to máme, ne až když to ztratíme. Mnoho lidí tak nevratně ztratí část zdraví, ale začne žít kvalitněji proto, že začne vidět včas hodnotu jiných priorit, na kterých záleží. Třeba lidí.

Mužská omluva za nevěru často zní: Jsme jen lidé a lidé dělají chyby. Ano, to je jistě pravda. Ale také musíme dodat, že za chyby se platí.

A draze zaplacené chyby jsou z hlediska osobního rozvoje ty nejdůležitější – protože je zpravidla (pokud máme všech pět pohromadě) už nikdy neopakujeme.

Bohužel, následky si neseme už celým životem, protože:

2. důvod: Chceš-li vrátit to, co bylo, není to možné

Ženy více než muži si uvědomují tok času. Nejen to, jak rychle pádí, ale především KTERÝM SMĚREM pádí. Ženy si více než muži připomínají, že nemládnou. Vědí tedy, že nemá smysl plýtvat časem na nějaké návraty do minulosti. Registrují totiž, že čas běží VPŘED. A že je to tak právě proto, abychom se nevraceli zpět.

Muži rádi říkají, že nestárnou. Podléhají tak klamu, že se všechno dá vrátit. Že můžete rozbít skleničku o zem, říct jí promiň a ona se nějak složí dohromady. Věří, že se dá vrátit čas a všechno bude jako dřív.

Ne, ženy vědí, že nic nebude jako dřív. Ale to je dobře. Protože všechno alespoň může být takové jako nikdy předtím.

Lepší, protože o jednoho špatného člověka míň…

Jakou trvalou informací je nevěra o nás?

Opravdu platí, že příležitost DĚLÁ zloděje, nebo je skutečností jiné sloveso?

 

3. důvod: Nemůžeme sedět na jednom dvojkole a šlapat proti sobě

Ženy nepotřebují někoho, kdo záměrně brzdí, když ony chtějí posouvat vztah vpřed. Nepotřebují někoho, kdo s nimi není ochoten řešit společné problémy, ba kdo jim problémy přidělává.

Ženy dobře vědí, že když přijmou zpět podvodníka, tahá s sebou opět zpátky do vztahu vše, čím ji zradil. Omluva nemění člověka.

Říká se mnoho nesmyslů. Jako například, že příležitost dělá zloděje a peníze kazí charakter. Není to pravda. Příležitost i peníze ODHALUJÍ člověka. Ukazují, kým opravdu je. Strhávají jeho škrabošku.

Lákavá dámská příležitost v nadité podprsence nebo nestřežený pytel peněz jsou nejlepší způsoby, jak skutečně poznat člověka.

Stejně jako vidět, jak se chová k ostatním. K bývalým partnerům, k přátelům. Všechno to vychází z jeho způsobu přemýšlení, který uplatní i na nás.

Nedivme se ženám, že nám po podrazu nechtějí dát další šanci. Nikdo nechce ve svém životě podrazáky. Vždyť, ruku na srdce, ani my ne.

4. důvod: Nejsou třeba žádné hry, protože ve vztahu nikdy není vítěz a poražený

„Promiň, udělal jsem chybu,“ přileze s prosíkem.

Ona nemusí odpovídat. Protože on odpovídá za ni. „Promiň, udělala jsem chybu,“ jako by znělo ozvěnou.

V páru nikdy není jeden chybující a jeden bez chyby. Oba cítí vinu. Ten, kdo byl oklamán, v tom, jak špatného partnera si vybral.

Vztah je jako most o dvou pilířích. Když se jeden pilíř rozhodne zradit, lávka se zřítí. Kdo chce budovat most, musí mít v první řadě odpovědnost. A kdo chce pod svou lávku, kterou si buduje sám, přijmout druhý pilíř, musí mít v první řadě sám sebe rád. Na pilíř, který zůstane opuštěný, totiž celý most spadne.

Podvedení lidé tedy nemají důvod dávat druhou šanci témuž práchnivému pilíři. Proč dávat někomu pořád druhou šanci, když tolik jiných pilířů čeká na tu první?

Kdykoli se tedy chystáme druhého zradit, pamatujme, že chybu neděláme pouze my, tu chybu v té chvíli udělal i on.

Ve vztahu nikdy není jeden vítěz a jeden poražený. Vždycky jen dva vítězové, nebo dva poražení.

5. důvod: Je spousta lepších, než jsi Ty

Vztah = důvěra. Bez důvěry není vztah. A důvěra znamená, že se můžeme spolehnout na to, že se partner A chová tak, jako kdyby partner B byl neustále vedle něj.

Být druhému nevěrný znamená dát sám sobě nálepku: Nejsem důvěryhodný. Záleží mi na sobě, ne na mostu, který s někým buduji.

Je to vizitka, který si dotyčný nese do všech oblastí života. Přečtete-li si ji ještě jednou, nespolupracuje se s takovým člověkem dobře.

Podrazit druhé je projev slabosti. Každý vztah je přitom tak pevný, jak pevné jsou díly, které ten vztah tvoří. Vztah je v tomto jako řetěz. Nezáleží, jak silný je jeden článek. Je-li druhý článek slabý, řetěz se prostě přetrhne.

Ženy nehledají slabé články. Snad proto se jim říká zlatokopky.

Ženy hledají silné články. A síla se pozná ne tehdy, když je všechno v pořádku, ale naopak v problémech. Tehdy se prověří charakter.

Mysleme na to, až se objeví pokušení.

Ženské NIC pak může být odpovědí na to, za co vlastně stojíme.

Přemýšlíte o svém vztahu? Potřebujete ho posunout, restartovat, záleží Vám na druhém? Inspiraci můžete najít v mé 280stránkové knize 250 zákonů lásky, která v současnosti potřetí prolamuje oficiální hranici bestselleru.

Petr Casanova.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Březen 2016
Po Út St Čt So Ne
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031